KENAANSKÉ GLOSY
↗Bohemika psaná hebrejským písmem ve středověkých židovských spisech z 10.–14. stol. Židé se po odchodu ze země izraelské do diaspory usazovali v okolních a postupně i vzdálenějších zemích, a přestože si ponechávali své náboženství a z něj vyplývající kulturní specifika, přijímali i některé kulturní prvky majoritních společností, včetně místních jazyků. Tyto přijaté jaz. se za určitých podmínek vyvíjely přes stadium variety až k formě samostatného jazyka, jako tomu bylo v případě jidiš (viz ↗jidišismy v českém lexiku). Srov. též ↗hebraismy v českém lexiku. Jindy se od jaz. majority odlišily židovské varianty pouze minimálně, např. středověká židovská francouzština (viz ↗etnolekt). Židé v č. zemích přijali češtinu, jak to dokládají tzv. kenaanské glosy. Jde o překladové výrazy inkorporované nejčastěji přímo do hebrejsky psaného textu, uvedené typicky spojením bi‑ləšon Kənaʿan, v jazyce Kenaanu. Označení kenaanský se ve středověkých hebrejských spisech vztahuje na slovanské území a jazyk podle Gn 9,25, kde je Kenaan nazván „otrokem svých bratří“. Celkem je dosud známo asi 170 lemmat nepropriálních kenaanských glos ve více než 350 dokladech v dílech vzniklých v 11.–14. stol. (některé opisy jsou mladší). Glosy primárně překládají komplikovaný hebrejský či aramejský výraz n. spojení, někdy příliš obecný význam překládaného slova specifikují či jinak vyrovnávají nedostatečnou schopnost středověké hebrejštiny přesně pojmenovat některé kulturně vázané předměty; z jiného pohledu je glosa také druhem komentáře. Většinou jde o jednoslovné výrazy v základním tvaru, typicky o subst. v nom. sg. (pútec), méně často o syntagmata (květný věnec), jejichž podoba vyplývá z výběru v závěru tohoto hesla. Některá subst. či jmenné fráze dodržují pád/vazbu překládané hebrejské n. české struktury (dnem sedmým, gen. sg. belchy/bilchy). V opise komentáře Josefa Kary (zemřel ve 20. letech 12. století) najdeme možná nejstarší zaznamenané č. souvětí: Toliko budi státý a neměj sʼa iné péci (✍Dittmann, 2012b:26‒36). Avraham ben Azriel a Jicchak ben Moše jako pravděpodobně první zaznamenali útržky č. přímé řeči uvedené ↗verby dicendi, Jicchak ben Moše reprodukuje v makarónské podobě (viz ↗makaronština) reálný rozhovor vedený v č. při nákupu masa o svátečním dni. Avraham ben Azriel využívá kenaanských glos mj. k objasnění gramatických kategorií hebrejštiny a jeho dílo lze považovat za první gramatografické pokusy na č. území s využitím č. (tobú budu objat, temná – potemněla). Mezi glosami najdeme výrazy již doložené v jiných stč. památkách (oružie), známé výrazy s dosud nepopsanými významy (črěp), ale i výrazy jinde nedoložené (okostil). Glosy jsou zapsány hebrejským, tedy konsonantním písmem. Pro specifikaci samohlásek autoři glos hojně využívají tzv. matres lectionis (zákova זקובא, z‑ḳ‑w‑b‑ʾ), tedy pomocné grafémy, které naznačují kvalitu samohlásky, jež jim předchází, a také tzv. punktaci, tedy doplňující samohláskové značky umisťované pod grafémem, nad něj či do něj (skapala סְקַפַלַא).
1. belcha, gen. sg. belchy/bilchy בֵילְחָא, בׅילְחׅי ‘blecha’; vešוֵיש ‘veš’
ואיזהו רימה בחייו אילו כנים שבראש דהיינו וֵיש שאין דרכו של בִילְחִי להיות בראש וכת' בישיעה וסיפה יי' אל תקרי ושפח אלא ושפרו מלמד שהיו משפחות משום של כנים יורדים מקדקד עד רגליהם היינו מה שקורין וֵיש ובלע' פרולא |
A kdo byl lstivý za svého života, je jako vši, které jsou v hlavě, to jest veš, není obyčejem belchy být v hlavě. Je psáno v Izajášovi […] vši sestupují z temene hlavy až k jejich nohám, ty, co se nazývají veš a francouzsky pedule. (OZ II, fol. 20b) |
2. črěp צְרֵיףּ ‘svícen’
אין פוחתין את הנר ליטול אחד מן הבצים של יוצר ולתחוב אגרופו לתוכו לחקוק מפני שהוא עושה כלי נר קרוי קְרוּשֵיל ובלשו' כנען צְרֵיףּ |
Mišna: nesmí se vydlabat svícen [o svátečním dnu], [to znamená] vzít hrnčířskou hlínu, vložit se do ní pěst a vydlabat ji tak, že se udělá nádoba na svíci, nazvaná [francouzsky] +croisel a v jazyce kenaanském črěp. (OZ II, fol. 21b; svícnem, resp. lampou či svítilnou, se zde rozumí hliněná nádoba s olejem a knotem) |
3. květný věnec קְוֵיטַנִי וֵינֵץ ‘věnec z květin’
ואני הכרתי יהודי אחד מוורמש והיו קורין אותו ר' בונים והיה זקן וקובר מתים ושמעתי אל נכון ואל האמת שפעם אחת השכים לבית הכנסת וראה אדם אחד יושב לפני בית הכנסת ובראשו כתר של עשבים שקורין צָפֵל ובלשון כנען קְוֵיטַנִי וֵינֵץ |
Znal jsem jednoho Žida z Wormsu, jmenoval se r. Bunim, byl starý a pochovával mrtvé, a slyšel jsem podle pravdy, že jednou vstal brzo do synagogy a uviděl, jak jeden člověk sedí před synagogou a na hlavě má věnec z rostlin, což se nazývá capel a v jazyce kenaanském květný věnec. (OZ II, fol. 25a) |
4. zákova זקובא ‘spona na opasku’
וכתב הר' ברוך בר' יצחק בספר התרומה ואסור לקשור שני ראשי האבנט ברצועות בתוך המכנסים בשבת כי אם בעניבה וטוב לעשות באבנט כגון שעושין לחגורות כעין בוקלא בלע' ובלש' כנע' זקובא של ברזל או של מתכת |
Napsal r. Baruch bar Jicchak v knize Ha-truma, je zakázáno spojovat dva konce opasku řemínkem v kalhotách na šabat, pouze svázat na smyčku, a je dobré udělat [si] opasek, jak se dělá pro pásky [s výstrojí], ve francouzštině bocle, v jazyce kenaanském zákova, ze železa nebo z kovu. (OZ II, fol. 42b) |
5. okostil אוקוסטיל ‘ohryzal až na kost’
כך סנחרב הגלה והשאיר ולא שרף בית אל'הינו וזה האחרון עצמו אכל הנשאר על העצמו' ולא נשארו רק העצמות ותרג' דין בתראה אסיפנון ובלשו' כנען אוקוסטיל |
Tak Sinacherib odvedl [Izrael] do vyhnanství, ale ponechal a nespálil dům Boží a teď nakonec jej ohlodal, [tedy] zbytek sežral až na kosti [Nebukadnesar] a nezbyly než kosti. Překlad je […] a v jazyce kenaanském okostil. (AB, fol. 17b) |
6. oružie אוֹרוּזֵי ‘zbraň’
ביחזק' ובאו עליך הוצן ורכב וגלגל ותרג' וייתון עלך במאני זיינא יתכן לפי התרגו' שהוא שם לכל מיני זיין ובלשו' כנע' אוֹרוּזֵי |
V Ezechielovi [23,24] stojí: vytáhnou s vozy a povozy, překlad je: vytáhnou s [různými] zbraněmi, vzhledem k aramejskému překladu je možné, že je to název pro různé zbraně, a v jazyce kenaanském oružie. (AB, fol. 9a) |
7. pútec פוטיץ ‘pěšinka (ve vlasech)’
למדנו מיכן דאסור לנשים לחלוק שערותיהם בשבת ולעשות פוטיץ |
Dozvěděli jsme se odtud, že je ženám zakázáno rozdělovat si vlasy na šabat a dělat pútec. (OZ II, fol. 55a) |
8. skapala סְקַפַלַא ‘skapala’
אל אלהי' דלפה עיני כמ' דלף טורד ביום סגריר ובלשו' כנעני דלפה סְקַפַלַא |
K mému Bohu skanula [slza z] mého oka, jako kape v deštivý den, a v jazyce kenaanském kapala [je] skapala. (AB, fol. 16b) |
9. temná/temna טֵימְנַא ‘temný’; potemněti, 3. sg.ind. pf. potemněla פוֹטֵמְנֵילַא ‘ztmavnout, potemnět’
ליד כהה כהה תואר כמ' קנה רצוץ לא ישבר ופשתה כהה לא יכבנה דישעי' ובלשו' כנען טמנא אבל והנה כהה תנגע בל' כנ' פוטמנילא ואיננה תואר |
K ruce temné, temná je adjektivum, jako je: nalomenou třtinu nedolomí, matné [světlo z] lněného [knotu] neuhasí, u Izajáše [42,3]. A v jazyce kenaanském [je to] temná, ale hle, dosáhla tmavosti je v jazyce kenaanském potemněla a to není adjektivum. (AB, fol. 55a) |
10. tobú budu objat בודו אוביט ‘tebou budu objat’
אומ' טוב לדבק אם יש לו לידבק בשום דבר תיבת אחבק אפעל ובלש' כנע' טובו בודו אוביט |
Říká: dobré je přimknout se, když má k čemu. Slovo přimknu se/přilnu je tvar futura, v jazyce kenaanském tobú budu objat. (AB, fol. 18a) |
11. Kandidát na nejstarší české souvětí (v textu komentáře autora zemřelého ve 20. letech 12. stol.)
רַק חֲזַק וְאֶמַץ בלש' כנ' טוֹלִיקוֹ בוּדִי סְטַטַי אַנֵמִיסַא אִי נֵיפֵיצִי |
Buď rozhodný a udatný, v jazyku kenaanském: Toliko budi státý a neměj sʼa iné péci. (Kara, fol. 75a) |
12. Rozhovor u řezníka
čtvirt, acc. čtvirt צְטְוִירְט, צְטְוִירְיט ‘čtvrt, čtvrtina’; polu kvarty פוֹלוּ קְבַֿרְטֵי ‘půl čtvrtky’ |
הלוקח בשר מן הטבח ביו' טוב לא יזכיר לו דמים כלום אלא אומ' לו תן לי חציה או שלישה או רביעה ואם אינו רוצה אלא בדינר או בשנים או' לו תן חצי רביע דהיינו פוֹלוּ קְבַֿרְטֵי או צְטְוִירְיט או חצי צְטְוִירְט ולא ישקול אלא יחתוך כך בשוה ויתן לו |
Ten, kdo bere maso od řezníka ve sváteční den, nezmiňuje vůbec peníze, ale řekne mu: dej mi polovinu nebo třetinu nebo čtvrtinu. A když nechce víc než za dinár nebo dva, řekne: dej mi půl čtvrtky, to znamená polu kvarty, nebo čtvirt nebo půl čtvirt, a [on] to neváží, ale rozsekne na stejné [části] a dá mu je. (OZ I, fol. 209b) |
Viz též ↗jidišismy v českém lexiku, ↗hebraismy v českém lexiku.
- Bláha, O. & R. Dittmann. (eds.) Knaanic Language: Structure and Historical Background: Proceedings of a Conference Held in Prague on October 25‒26, 2012, 2013.
- Bláha, O. & R. Dittmann ad. On the Problem of Judeo-Czech and the Canaanite Glosses of the 11th to the 13th Centuries in Hebrew Manuscripts. Jews and Slavs 24, 2014a, 117‒151.
- Bláha, O. & R. Dittmann ad. Roman Jakobsonʼs Unpublished Study on the Language of Canaanite Glosses. Jews and Slavs 24, 2014b, 282‒318.
- Dittmann, R. K významu raných česko-židovských jazykových kontaktů pro diachronní bohemistiku. LF 135, 2012a, 259‒285.
- Dittmann, R. Problém tzv. nejstarší české věty. Bohemica Olomucensia 4, 2012b, 26‒36.
- Jakobson, R. Řeč a písemnictví českých židů v době přemyslovské. In Matějka, L. (ed.), Kulturní sborník ROK, 1957, 35‒46.
- Jakobson, R. & M. Halle. The Term Canaan in Medieval Hebrew. In Jakobson, R., Selected Writings VI, 858‒886.
- Kupfer, F. & T. Lewicki. Źródła hebrajskie do dziejów Słowian i niektórych innych ludów środkowej i wschodniej Europy, 1956.
- Šedinová, J. Alttschechische Glossen in mittelalterlichen hebräischen Schriften und älteste Denkmäler der tschechischen Literatur. Judaica Bohemiae 17, 1981, 73‒89.
- Uličná, L. Alttschechische Glossen in den hebräischen Schriften des Mittelalters. In Bock, B. (ed.), Aspekte der Sprachwissenschaft: Linguistik-Tage Jena, 18. Jahrestagung der Gesellschaft für Sprache und Sprachen e. V., 2010, 453‒462.
- Uličná, L. Hlavní proudy středověkého (pre)aškenázského myšlení a tzv. pražská komentátorská škola. Hledání identity v podmínkách izolace a integrace. In Šedinová, J. a kol., Dialog myšlenkových proudů středověkého judaismu. Mezi integrací a izolací, 2011, 268‒331.
- Citované rukopisy: AB = Avraham ben Azriel, Arugat ha-bośem, Vatikán, Biblioteca Apostolica, sign. ebr. 301.
- Kara = Josef ben Šimeon Kara, Komentář k Tóře, Petrohrad, Rossijskaja nacional’naja biblioteka, sign. Evr. I 21.
- OZ I, II = Jicchak ben Moše, Or zarua, I, II, Amsterdam, Universiteitsbibliotheek, sign. Rosenthal 3.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/KENAANSKÉ GLOSY (poslední přístup: 27. 4. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka